Právo na vaší straně

Ukončení pracovního poměru dohodou a odstupné

18.9.2019

RADY A TIPY

Nejčastějším způsobem skončení pracovního poměru je rozvázání pracovního poměru dohodou. Na rozdíl od výpovědi, která je jednostranným aktem, je dohoda o ukončení pracovního poměru dobrovolným a souhlasným rozhodnutím obou stran. Při ukončení pracovního poměru dohodou zaměstnanci často vzniká nárok na odstupné. Rozhodujícím faktorem je zejména uvedený důvod v dohodě. Důvod musí být vždy v souladu se zákonem.

Kdy vzniká nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru dohodou?

Povinnost zaměstnavatele vyplatit odstupné při rozvázání pracovního poměru dohodou závisí na tom, z jakého důvodu je dohoda uzavřena. Je tedy rozhodující, zda chce zaměstnavatel ukončit pracovní poměr dohodou bez uvedení důvodu, nebo například z důvodu nadbytečnosti, tedy organizační změny. V prvním případě bohužel nárok na odstupné nevzniká, ve druhém však ano.

POZOR: Zaměstnanec by měl se zněním dohody souhlasit, pokud s dohodou nesouhlasí, nemá povinnost ji podepisovat.

Kdy se jedná o ukončení pracovního poměru dohodou s odstupným?

Nárok na odstupné při dohodě vzniká, pokud je v dohodě jako důvod uveden některý z důvodů podle § 52 písmena a), b) nebo c) nebo d) zákoníku práce.

Konkrétně se jedná o tyto důvody organizační povahy na straně zaměstnavatele:

  • Když se ruší podnik nebo část, ve kterém je zaměstnanec zaměstnán.
  • Přemístí-li se celá společnost či pobočka na jiné vzdálené místo.
  • Staneli se zaměstnanec nadbytečný vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

Dále se jedná o důvod zdravotní:

  • Nemůželi zaměstnanec kvůli pracovnímu úrazu, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí již vykonávat svou dosavadní práci a zaměstnavatel pro něj nemá náhradní vhodnou pozici.
  • Avšak nemožnost či neschopnost konat dosavadní práci pro úraz či onemocnění, který nebyl pracovní, nárok na odstupné nezakládá
     

Posoudit nárok na odstupné

Výše odstupného:

Výše odstupného je dle zákoníku práce stanovena v závislosti na délce trvání pracovního poměru. Dá se říci, že čím déle zaměstnanec pracuje pro zaměstnavatele, tím vyšší odstupné dostane.

  • 1 průměrnou měsíční mzdu, jestliže pracovní poměr trval méně než 1 rok,
  • 2 průměrné měsíční mzdy, jestliže pracovní poměr trval více než 1 rok, ale méně než 2 roky,
  • 3 průměrné měsíční mzdy, jestliže pracovní poměr trval více než 2 roky.
  • Až 12násobek průměrné měsíční mzdy, jestliže byl pracovní poměr zaměstnavatelem ukončen z důvodu pracovního úrazu či nemoci z povolání.

Jak nezaplacené odstupné při ukončení pracovního poměru dohodou řešit?

Jestliže vám zaměstnavatel dluží odstupné při tzv. výpovědi dohodou, avšak ani po pobídkách z vaší strany není ochoten platit, obraťte se na nás! Stačí vyplnit online dotazník. Posouzení případu právníkem je zdarma. Následné služby právníka hradí společnost! Předem domluvená odměna nám náleží pouze v případě vyhraného sporu.

Vy tedy nic neriskujete a můžete jen získat!

Zadat případ k posouzení

Zneplatnění dohody

Závěrem je důležité poznamenat, že u dohody je problematické její zneplatnění. Zaměstnanci často podepíší dohodou, kde výše uvedené důvody uvedeny nejsou, čímž pak přichází o nárok na odstupné. Zneplatnění dohody je problematické z důvodu prokazování – musí se totiž dokázat, že byl zaměstnanec k podpisu nevýhodné dohody donucen. Jelikož je dohoda dvoustranným aktem, znamená to, že se na ní musí dohodnout obě strany, tím pádem zaměstnanec svým podpisem potvrdí svůj souhlas.

Dnes jsme pomohli vyřešit již 16 případů
Dnes se k nám registrovalo 40 klientů