Právo na vaší straně

Co je to klamavá reklama?

4.1.2018

RADY A TIPY

Klamavá reklama je nezákonná praktika, kterou používají někteří obchodníci, aby zvýšili prodej svého zboží či služeb. Jak však poznat, zda se skutečně jedná o klamavou reklamu a jak lze obchodníka ze lživé reklamy nařknout? Čtěte dále.

Definice klamavé reklamy

Právní definice klamavé reklamy je primárně ukotvena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku. Dle § 2 977 odst. 1. Laičtěji však můžeme klamavou reklamu definovat jako uvádění nepravdivých informací o výrobku či službě, které jsou příčinou nákupu spotřebitele, přičemž by spotřebitel bez těchto klamavých údajů produkt nezakoupil, nebo by se zvýšila šance na zakoupení produktu od jiného prodejce.

Podle čeho se klamavá reklama posuzuje

Klamavá reklama se posuzuje podle výrazných znaků. Zákon zvláště přihlíží k údajům ohledně složení, výrobního postupu, data výroby, formy dodání, ceny, povahy, odborné způsobilosti apod.

Klamavá reklama se tedy posuzuje podle toho, jaké nepravdivé údaje jsou uvedeny, na koho je cílena a jak moc byla ve spotřebiteli vyvolána klamná představa o realitě.

Klamavá reklama nebo reklamní přehánění?

Je důležité rozlišit, zda se jedná o klamavou reklamu, nebo pouze o obvyklé reklamní přehánění, které zákonem zakázáno není. Aby však bylo reklamní přehánění legální, musí jej umět rozpoznat průměrný spotřebitel. Jednodušeji řečeno, průměrný spotřebitel musí pochopit, že se jedná o nadsázku nikoliv faktum.

Neodpovídající cena

Příklad klamavé reklamy

V letáku od supermarketu je uvedena cena za konkrétní mléko 15 Kč. V supermarketu po dobu platnosti letáku je však toto konkrétní mléko prodáváno za 20 Kč. Kupující byl oklamán uvedením nepravdivé ceny v letáku.

Příklad reklamního přehánění

V letáku od supermarketu je uvedeno, že mléko nakoupíte za hubičku. Nelze však předpokládat, že v prodejně skutečně mléko rozdávají za polibek.

Neodpovídající účinek

Příklad klamavé reklamy

Obchodník deklaruje, že v případě každodenní konzumace jeho zdravého müsli, zhubnete do měsíce 5 kilo, přičemž potravina žádné prokázané hubnoucí účinky nemá.

Příklad reklamního přehánění

V reklamě je vyobrazena slečna, která se po snězení koksové tyčinky ocitne na tropickém ostrově. Nelze však předpokládat, že se tak v reálném světě stane.

Neodpovídající složení

Příklad klamavé reklamy

Pomerančový džus je dle přední etikety pouze ze 100 % pomerančové šťávy, ze složení je však patrné, že obsahuje také jablečnou šťávu.

Příklad reklamního přehánění

Muž v reklamě udělá z pomerančového džusu celé pomeranče. Nelze předpokládat, že balení obsahuje celé pomeranče.

Další příklady klamavé reklamy

  • tvrzení obchodníka, že koupí výrobku přispějete na humanitární účely, ačkoliv tomu tak není
  • tvrzení na obalu, že budete štíhlejší, krásnější či chytřejší, přičemž však zakoupený produkt neobsahuje vlastnosti, díky kterým by toho bylo docíleno
  • reklamy hlásající, že se jedná o časově omezenou akci či likvidaci prodejny, přestože prodejna se neruší či akce nekončí
  • lákání na kurz se školitelem, který má odborné vzdělání v oboru, i když tomu tak není

Postih za klamavou reklamu

Pokud se obchodník skutečně dopustil klamavé reklamy, hrozí mu za klamavou reklamu postih. Ve většině případů se jedná o postih finanční. Výše pokuty za klamavou reklamu se liší podle velikosti společnosti, která se nelegálního jednání dopustila, a dále podle rozsahu klamavé reklamy.

V současné době se pokuty za klamavou reklamu spíše zvyšují - např. v roce 2008 platila Telefonica O2 za klamavou reklamu 200 000 Kč, ČSOB v roce 2010 přibližně 3 000 000 Kč a MZZ Group v roce 2013 dokonce 5 000 000 Kč.

Reklamace klamavé reklamy

Jedním ze způsobů, jak klamavou reklamu reklamovat, je podáním stížnosti na ČOI, která může nepocitovému obchodníkovi udělil pokutu. Upozornění české obchodní inspekce však kupujícímu nezajistí náhradu škody. Ideálním postupem je skutečná reklamace výrobku, který podléhá klamavé reklamě.

Příklad: Pokud je v reklamě či letáku tvrzeno, že oblečení obsahuje stříbrná vlákna, ale není tomu tak, měl by kupující nevhodné zboží zaslat zpět prodejci a požadovat vrácení peněz. Jestliže prodejce odmítne peníze vrátit, může si kupující nechat vypracovat znalecký posudek. V případě, že bude posudek ve prospěch kupujícího, zvyšuje se šance, že prodejce reklamaci uzná, pokud reklamaci neuzná, může se kupující obrátit na soud.

Líbil se vám článek? Chcete dostávat další tipy a rady, jak se nenechat obchodníky a institucemi oklamat? Stačí zadat e-mail níže. Děkujeme.